Společné čtení před vydáním pohádky

11.11.2013 12:52

Příprava nového pohádkového sešitu Zlatý cop měla úplně jinou atmosféru. U vzniku prvních pohádek bylo malé miminko a čerstvý školkáček, který se při pobytu mezi dětmi těšil na novou pohádku, která ho čekala doma. Odpoledne nebo večer si ji poslechl a namaloval obrázek. Letos jsem pohádku sepsala a dala přečíst ilustrátorce Petře Antonovové, jako vždy psycholožce dr. Lence Krejčové. Na základě jejich připomínek jsem upravila asi tři věci.

Pak přišlo to nejkrásnější - společné čtení s vlastními dětmi. Nejdřív jsem si vzala pětiletou Amálku. Nejdřív jsme si prohlédly ilustrace, které jsem už měla od Petry k dispozici. Následovaly otázky A proč je ta víla smutná? A proč je tam všechno modré?  Pak jsem jí pohádku přečetla. Kupodivu neměla problém s žádným slovem, ale měla spoustu otázek týkajících se vztahu maminky k dětem - co si maminka přeje pro své děti, co nechce, aby dělaly, až budou dospělé ap.

Další den jsme si zalezli s třeťákem Jirkou. Pohádku četl tentokrát on a já jsem poslouchala, jak mu to jde, kde se zadrhne nebo zakoktá. Sám se ptal na nějaká slova a podle toho jsem některá vyměnila, třeba slovo biřici v pohádce nenajdete. Taky jsme si vysvětlili, jaký je význam slova snacha nebo co znamená spojení příkrá slova

Pohádka Zlatý cop je moc krásná a zároveň docela drsná. Rodiče se však nemusejí bát, každé dítě si vybere to, coje pro něj důležité a co ho osloví. O tom si chce po přečtení pohádky s maminkou nebo tatínkem povídat. Zároveň sešit obsahuje otázky a úkoly, které si mohou děti vyplnit. Doufám, že si to užijete.

Alena Vorlíčková